Zdravé město Mladá Boleslav

>Diskutujeme s veřejností
>Pořádáme osvětové kampaně
>Realizujeme projekty
ObrázekRodinné sportovní hry
ObrázekMladé fórum 2015
ObrázekDny bez úrazu 2015
ObrázekZeměfest 2015
ObrázekFórum ZM 2015
ObrázekSídliště, jak dál
ObrázekFórum ZM 2015
ObrázekRodinné sportovní hry
ObrázekMladé fórum 2015
ObrázekSídliště, jak dál
ObrázekDny bez úrazu 2015
ObrázekZeměfest 2015
AR
Aktivní rodina

Mistní Agenda 21 (MA21)

Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem u udržitelnému rozvoji.

Metodika projektu Zdravé město

01. Co je deklarace Zdravého města a MA21?

Deklarace je oficiálním dokumentem schváleným Zastupitelstvem/Valnou hromadou, v němž se politické vedení města/obce/regionu přihlašuje k postupu v rámci Projektu Zdravé město v souladu s principy udržitelného rozvoje a celkovou kvalitou života.

Tento postup vychází z mezinárodních dokumentů: Agenda 21 (OSN), Zdraví 21 (WHO-OSN).

Je doporučeno schválit Deklaraci PZM a MA21 současně se vstupem do NSZM, případně následně v rámci prvního roku členství v asociaci.



02. Kdo je koordinátor ZM a MA21?

Koordinátor Zdravého město a místní Agendy 21 (ZM a MA21, dále jen „koordinátor“) je pracovníkem úřadu, který procesy ZM a MA21 komplexně sleduje, vyhodnocuje a přináší potřebné podněty a inovace.

(Poznámka: nedoporučuje se, aby koordinátorem byla externí osoba/subjekt, např. nezisková organizace atp., která není v přímém vztahu s tajemníkem a dalšími pracovníky úřadu – tato situace v praxi komplikuje zadávání úkolů a spolupráci s příslušnými odbory města/kraje).

Pro kvalitu procesu ZM a MA21 hraje organizační zařazení koordinátora a výše jeho pracovního úvazku jednu z hlavních rolí. Metodika NSZM doporučuje pro koordinátora ZM a MA21 minimálně 0,5 úvazku standardní pracovní doby. Začlenění koordinátora do struktury městského/krajského úřadu či magistrátu má být takové, aby umožňovalo výkon funkce koordinátora, optimální je samostatná kancelář v gesci tajemníka úřadu, kancelář starosty či hejtmana. Důležitá je jeho role vyjednávat, předávat informace a zapojit důležité aktéry do procesu ZM a MA21.

Podmínkou kvalitní práce koordinátora PZM a MA21 je spolupráce s externími partnery, ale také se samotným úřadem a jeho jednotlivými odbory.



03. Jaké má koordinátor ZM a MA21 zodpovědnosti?

Koordinátor Zdravého město a místní Agendy 21 (ZM a MA21, dále jen „koordinátor“) je klíčovým pracovníkem úřadu, jehož znalosti, dovednosti a aktivita do značné míry určují úspěšnost ZM a MA21 ve městě/obci/regionu.

Koordinátor procesy ZM a MA21 komplexně sleduje, vyhodnocuje a přináší potřebné podněty a inovace. Podmínkou kvalitní práce koordinátora PZM a MA21 je spolupráce s externími partnery, ale také se samotným úřadem a jeho jednotlivými odbory.

Koordinátor…
garantuje proces komunitního plánování;
zodpovídá za aktualizaci komunitního plánu rozvoje;
udržuje průběžnou komunikaci se zástupci jednotlivých zájmových skupin, organizací a institucí včetně široké veřejnosti (oslovování a zvaní na akce, zasílání informací, vysbírávání podnětů, vypořádání připomínek);
koordinuje a organizuje komunitní kampaně;
organizuje případně objednává ověřování názorů veřejnosti (místní ankety, průzkumy veřejného mínění, dotazníková šetření apod.);
koordinuje činnost tématických pracovních skupin (svolávání, zpracování zápisů apod.);
eviduje naplňování místních (komunitních) indikátorů plnění komunitního plánu;
účastní se procesu strategického plánování – přenáší podněty vzešlé z komunitního plánování.


04. Kdo je politik ZM a MA21?

Politik Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) zastřešuje základní procesy v rámci ZM a MA21 navenek. Je doporučeno, aby byl členem politického vedení města (většinou na úrovni starosty, místostarosty).

Aktivní spolupráce politika je nezbytnou podmínkou úspěšného fungování ZM a MA21. Je doporučeno zapojit politika ZM a MA21 do činnosti Komise ZM a MA21 (jako jejího předsedu), zapojit jej do realizace kampaní a akcí pro veřejnost, spolupracovat s ním při realizaci Fóra Zdravého města atp.

Politik ZM a MA21 je standardně je ustanoven Zastupitelstvem/Valnou hromadou v rámci vstupu do NSZM. Při změně politika (například po komunálních volbách) je zapotřebí, aby Zastupitelstvo/Valná hromada schválilo jeho nástupce.

Pozn.: Reprezentativní politické zaštítění ZM a MA21 je důležitým předpokladem pro uplatnění a rozvoj uvedených procesů; politik je do jisté míry „tváří ZM a MA21“ navenek i uvnitř úřadu. Je však nutné dbát na fakt, že ZM a MA21 je iniciativou celé municipality, přílišné spojování s konkrétní osobou, často i politickou stranou, může významně ohrozit životnost a rozvoj ZM a MA21, zejména následkem změn v politickém vedení municipalit, mediálními kauzami apod.



05. Jaké má politik ZM a MA21 zodpovědnosti?

Politik Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) zodpovídá za strategickou část ZM a MA21, za prosazování zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života do konkrétních aktivit a celkové směřování municipality v této oblasti.
Politik ZM a MA21 spolu s dalšími představiteli politického vedení municipality
zastřešují proces strategického plánování a řízení;
s ohledem na výstupy komunitního plánování a expertní doporučení formulují vizi
a priority rozvoje;
podílejí se na přípravě komunitního i expertního strategického plánu (účast v pracovních skupinách a týmech, veřejná projednání);
zadávají aktualizaci strategického plánu;
schvalují (příp. berou na vědomí) komunitní plán a schvalují expertní strategický plán.
Politik ZM a MA21 reprezentuje municipalitu vzhledem k uvedeným aktivitám.

Mimo výše uvedené koncepční aktivity je doporučena součinnost politika ZM a MA21 i na konkrétních akcích a činnostech v rámci ZM a MA21 (zasedání Komise ZM a MA21, realizace kampaní a akcí pro veřejnost, pořádání Fóra ZM atp.).

Politik ZM a MA21 má přímý vliv na činnost koordinátora MA21.
 


06. Co je komise ZM a MA21?

Komise Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) je poradním orgánem rady města/kraje, který odborně a manažersky dohlíží nad procesy ZM a MA21. Komise se vyslovuje ke koncepčním i operativním otázkám, které mohou mít vliv na zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života ve městě/kraji. Komise aktivně spolupracuje na rozvoji ZM a MA21 ve městě/kraji prostřednictvím řady aktivit (např. kampaně, akce pro veřejnost, Fórum ZM, práce s výstupy komunitního plánování, plán zlepšování atp.).

Je významným partnerem koordinátora, ale i politika ZM a MA21. Je orgánem fungujícím na základě mezisektorového partnerství – je důležité, aby zde byly zastoupeny subjekty z řad veřejné správy, neziskového i podnikatelského sektoru.

Prostřednictvím komise je zajištěno, aby ZM a MA21 nebyl ve městě reprezentován pouze v osobě politika a koordinátora ZM a MA21, ale aby byl provázán do chodu celé municipality a stabilizován napříč více volebními obdobími.

Nový člen NSZM může pro tyto účely sestavit novou komisi PZM a MA21, případně pověřit jednu ze stávajících komisí města/regionu jejími činnostmi (např. komisi pro regionální rozvoj). Je doporučeno, aby byla komise ZM a MA21 ustanovena současně se vstupem do NSZM, nebo obratem poté.

Celkový počet členů komise by neměl přesáhnout 15 osob. Předsedou komise je politik PZM a MA21. Dále je doporučováno ustanovení místopředsedy komise a tajemníka (administrátora) komise, kterým je většinou koordinátor ZM a MA21.

V optimálním případě komise spolupracuje s Pracovními skupinami ZM a MA21.



07. Jak pracuje komise ZM a MA21?

Základní oblasti působnosti a kompetence Komise ZM a MA21 jsou následující:

Oblasti působnosti:

A. Základní procesy - zlepšování místní kapacity ZM a MA21 a vnějších vtahů
mezisektorová komunikace a spolupráce v otázkách týkajících se ZM a MA21 (v komisi jsou zastoupena všechny důležitá témata pro rozvoj municipality: životní prostředí, doprava, sport a kultura, …)
systémová podpora a motivace aktivit v rámci ZM a MA21 – společenská i finanční (aktivity v rámci komunitního plánu; realizace principu partnerství)
kvalitní akce a aktivity pro veřejnost ve spolupráci s partnerskými organizacemi a Zdravými municipalitami (budování a rozvoj partnerství)
posílení kapacity pro získávání finančních zdrojů pro město/region (pro aktivity komunitního plánu)
zjišťování názorů a zapojování veřejnosti do přípravy dílčích i koncepčních záměrů rozvoje
iniciování managementu kvality ve městě/regionu (zavádění metod kvality v veřejné správě)
posílení výchovy, vzdělávání, osvěty v oblasti zdraví, udržitelnosti a celkové kvality života (zvyšování místní kapacity pro postup ke zdraví, UR a kvalitě života)
zlepšení propagace a medializace aktivit ve městě/regionu za využití ZM, MA21 a konkrétních výsledků (na místní, národní i mezinárodní úrovni)
využití ZM a MA21 pro externí spolupráci a vnější vztahy města/regionu (na místní, národní i mezinárodní úrovni; spolupráce s municipalitami, odbornými partnery a institucemi; uplatnění ZM a MA21 jako „dobré vizitky“ města k získání pozice a výhod)

B. Strategie rozvoje - pro zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života
aktivní spolupráce na komunitním plánování
komunikace s komisemi a odbory úřadu v rámci strategického plánu města/regionu (přenos informací z/do komunitního plánu)
vyjádření k vlivu rozvojových záměrů ve městě/regionu na udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života (realizace principu udržitelného rozvoje)

C. Komunikace s vedením města/regionu - k podmínkám pro ZM a MA21 a pro vnější vztahy
inovace a podněty pro místní politiku směrem k uplatnění mezinárodních principů UR a MA21 (zavádění mezinárodních postupů typu Aalborgské závazky apod.)
jiné návrhy pro vedení města/kraje ve vazbě na zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života ve městě.

Kompetence:

A. Dozor nad výstupy komunitního plánování
předávat podněty vzniklé v procesu komunitního plánování ostatním komisím rady města/kraje, pokud se týkají oblastí v jejich kompetenci; žádat informace o způsobu řešení těchto podnětů
předávat podněty vzniklé v procesu komunitního plánování odborům MěÚ/KrÚ, pokud se týkají oblastí v jejich kompetenci; žádat informace o způsobu řešení těchto podnětů
B. Odborná stanoviska k posuzování vlivu na udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života a k procesům participace veřejnosti
spolupracovat na odborných stanoviscích a doporučeních pro městskou radu a zastupitelstvo k vlivům záměrů a činností ve městě na udržitelný rozvoj, zdraví a kvalitu života
iniciovat a sledovat participativní procesy ve městě, zajišťované jednotlivými odbory MěÚ
vydávat odborná stanoviska a doporučení pro městskou radu a zastupitelstvo k participativní procesům
C. Podpora dílčích aktivit v rámci komunitního pánu
vydávat doporučení pro přidělování finančních prostředků v rámci grantového systému města


08. Jaký je význam partnerů pro ZM a MA21?

Nezbytnou součástí fungujícího Zdravého města a místní Agendy 21 (ZM a MA21) je kvalitní komunitní základ, který je vytvořen dobrou a přátelskou spoluprací mezi městem a partnery ZM a MA21 (instituce, nevládní organizace, podniky, školy ap.) i mezi těmito partnery navzájem.

Jednou z osvědčených forem místní spolupráce mezi radnicemi a partnery ZM a MA21 jsou například velké akce pro veřejnost (např. kampaně typu Den země, Dny bez úrazů atp.) nebo společné projekty. Řadu z těchto aktivit by nebylo bez partnerů vůbec možné ve větším rozsahu realizovat, neboť koordinátor ZM a MA21 nemůže celou jejich šíři obsáhnout pouze vlastními silami (například přípravu, realizaci a vyhodnocení kampaně).

Jako motivační nástroje k rozvoji partnerských aktivit ve městě slouží různé typy grantových a dotačních systémů měst a krajů provázané se ZM a MA21 (viz např. Databáze DobráPraxe – grantový systém Zdravého města Vsetína).

S partnery je doporučeno udržovat aktivní a průběžný kontakt, směrovat na ně vybrané typy informací, zprostředkovávat jim pozvánky na tématicky související akce (např. prostřednictvím e-konferencí NSZM) atp.

Partnerství zástupců veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru je v neposlední řadě jednou ze základních podmínek úspěšného čerpání dotací z tuzemských i evropských zdrojů.



09. Co jsou Kritéria MA21 a jako souvisejí s Databází MA21?

Kritéria MA21 – nástroj pro měření kvality MA21

Pro měření kvality místní Agendy 21 (MA21) je sestavena oficiální sada Kritérií MA21, která byla v roce 2006 schválena Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Kritéria shrnují základní aspekty, které má municipalita postupující v rámci MA21 prokázat. Cílem kritérií není poskytnout obcím jednotný návod pro realizaci MA21, ale přehledný nástroj/vodítko pro základní body postupu.


Proč zavádět Kritéria MA21?
města, obce i regiony mohou dle jasně definovaných parametrů prokázat, že v praxi uplatňují MA21 a na jaké úrovni MA21 se nacházejí;
sledování stavu procesu MA21 pomocí Kritérií MA21 může být využíváno jako podpůrný prostředek pro žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů (aktivní MA21, které transparentně doloží svůj postup, budou mít větší šanci na tyto zdroje a dotace dosáhnout).

Sady Kritérií MA21 dle typu municipality (obec-město-region)

Od roku 2010 jsou k dispozici upravené sady Kritérií MA21. Ty vycházejí ze základní sady pro města/obce střední velikosti, avšak jsou uzpůsobeny tak, aby respektovaly specifika příslušného typu municipality. V současnosti je k dispozici celkem 5 typových sad kritérií:
pro města (základní sada)
pro statutární města
pro malé obce do 2. tis obyvatel
pro mikroregiony
pro kraje

Členění kritérií MA21

Sada jedenadvaceti kritérií je rozčleněna do 4 hlavních kategorií dle dosažené úrovně MA21 („A“/nejvyšší – „D“/nejnižší). Uvedeným kategoriím přechází „startovací“ skupina Zájemci.
Každé Kritérium MA21 má stanoveny svoje ukazatele zahrnující aktivity/úkony, jejichž realizace vede k jeho splnění. Nedílnou součástí ukazatele je jeho limit neboli konkrétní hodnota, kterou musí každé město, obec či region naplnit a doložit prostřednictvím přesně specifikované dokumentace.


DATABÁZE MA21 – oficiální evidence MA21 v ČR

Postup jednotlivých měst, obcí a regionů v souladu s Kritérii MA21 lze průběžně sledovat v rámci Databáze MA21. Tato oficiální evidence transparentně dokladuje kvalitu jednotlivých realizátorů MA21 a jejich reálný pokrok v čase.

Databáze MA21 je veřejně přístupná na internetu: www.ma21.cz


Výhody práce s Databází MA21:
pro města, obce a regiony je databáze jednoduchým nástrojem pro prezentaci jejich aktivit v rámci MA21 dle oficiálně stanovených podmínek.
pro resorty, kraje a mezinárodní instituce je databáze zdrojem informací o rozsahu a kvalitě MA21 jak v konkrétních municipalitách, tak v ČR celkově, a to v daném roce i zpětně.
Kontrolu dat, která jsou ze strany realizátorů MA21 do databáze plněny, zajišťuje Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj (PS MA21 RVUR). V případě pokročilých kategorií MA21 („B“ a výše) se jedná o důkladnou kontrolu opřenou o výjezd kontrolní komise do místa realizace MA21 a následnou obhajobu realizátora na půdě pracovní PS MA21.

Základní správu Databáze MA21 zajišťuje - CENIA, česká informační agentura pro životní prostředí. Ta zároveň poskytuje municipalitám při plnění databáze asistenční pomoc (viz evvo@cenia.cz).

Členům NSZM je doporučena registrace do této Databáze MA21 již v 1. roce členství a následný postup dle Kritérií MA21, které jsou v databázi uvedeny v dalších letech.



10. Co je Fórum Zdravého města?

Fórum Zdravého města/obce/regionu (FZM) je ročně se opakující veřejné projednání k celkovému rozvoji příslušného města, obce či regionu. Na akci jsou zváni nejen zástupci veřejné správy, neziskového i podnikatelského sektoru, vzdělávacích a odborných institucí, ale zejména široká veřejnost. Cílem tohoto veřejného projednání je získat co nejširší zpětnou vazbu k rozvoji dané municipality. Účastníci se zde mohou vyjádřit k jakémukoli tématu, problému či oblasti, které je z jejich pohledu problematické a zaslouží si pozornost. Nejedná se tedy o diskusi nad předem připravenými náměty či dokumenty, ale o plánování tzv. „od zeleného stolu“.

Diskuse probíhá formou tématických oblastí (doprava, životní prostředí atp.). Hlavním společným výstupem je formulace 10ti nejzásadnějších problémů z pohledu obyvatel – tzv. „desatero problémů“ (10P). Tyto i další problémy, náměty a připomínky k rozvoji jsou zpracovány do tzv. komunitního plánu města/obce/regionu.

Výstupy akce jsou následně ověřeny veřejnou anketou, jejímž cílem je ověřit formulované problémy s co nejširším okruhem veřejnosti. Po vyhodnocení ankety se ověřené problémy předkládají k projednání Radě a následně i Zastupitelstvu města/obce/regionu ke stanovení úkolů a odpovědností za jejich řešení. Ověřené problémy zároveň tvoří základní osnovou pro tvorbu či aktualizaci komunitního plánu, tzv. Plánu zdraví a kvality života.

FZM se poté každoročně opakuje, přičemž veřejnost je vždy při této příležitosti seznámena se stavem řešení ověřených problémů, a dále má samozřejmě možnost formulovat další problémy a náměty k rozvoji v daném místě.

V případě, že město/obec/regionu pořádá akci poprvé, je zapotřebí nejprve připravit návrh struktury tématických oblastí (doporučeno je cca 6-8 oblastí).  

Možnosti tvorby struktury témat jsou následující:
      a) předjednat v Komisi ZM a MA21 (pokud byla ustavena)
      b) využít doporučenou strukturu ze strany NSZM (viz přehled témat níže)
      c) stanovit tématické oblasti přímo v rámci akce (pozor na časovou náročnost!)

Návrh struktury témat:
      A. Veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj
      B. Životní prostředí
      C. Zdravý životní styl, zdravotní prevence, zdravotní služby
      D. Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život
      E. Sociální problematika, bydlení, sociopatologické jevy
      F. Vzdělávání a osvěta
      G. Podnikání, ekonomika, cestovní ruch
      H. Zemědělství a venkov
      I. Doprava 

Rámcově FZM probíhá následovně:
Na každém FZM se účastníci zařadí do tématické oblasti dle svého výběru a zájmu (pro jednotlivá témata jsou v sále připravena tzv. pracovní hnízda) – zde poté účastníci formulují jednotlivé problémy/náměty.

Za každou tématickou oblast jsou obvykle formulovány 2 (max. 3) problémy, vnímané občany jako nejdůležitější. Ty poté postupují na hlasovací arch, kde z předložených problémů účastníci fóra společně stanoví svým hlasováním deset největších problémů – 10P.

Podrobný popis přípravy, realizace a vyhodnocení FZM i následné ankety je součástí souvisejících metodických listů.


Copyright (c) 2012 Zdravé město Mladá Boleslav - Všechna práva vyhrazena / All rights reserved.

Zásady o používání Cookies

Stránky vytvořilo studio Web-Style.cz